Poslední aristokratka

Jestli patříte mezi pravidelné čtenáře mých recenzí, asi jste si všimli, že českým filmům moc neholduju. Obecně o nich totiž nemám valné mínění, a když nějaký vidím, v 90% případů se to potvrzuje.

Knižní předlohu od Emila Bočka znám jen z doslechu a překvapivě mne neodradilo ani to, že vím, že kniha byla primárně dívčí román.

Abyste rozuměli, radši si přilepím víčka lepicí páskou a budu celý den koukat na Babovřesky 1, 2, 3, 4, 5, 6... než abych měl opět absolvovat cokoli, co má v názvu Román pro ženy, dívky, muže, strýčky, pansexuály, vrtulníky Apache čili cokoli, co už dvacet let pouští do světa Michal Viewegh.

Tady jsem ale naštěstí tak moc nenaboural.

Poslední aristokratka vypráví o rodině Marie Kostkové, která žije celý život v Americe a jejímu tátovi se podaří v restituci získat zpět zámek Kostka, který patřil jejich předkům, než jim ho komunisti sebrali.

A tak se celá rodina vydává polorozbořený zámek zvednout na nohy.
Jenže s ohledem na to, že místní personál je neschopný, až sabotující a sami Kostkovi o správě takového majetku taky neví nic moc, tak udržet takovou stavbu finančně v plusu vystačí na celou zápletku.

V podstatě to, že hlavní postavou je mladá Marie, je nepodstatné. Na celém ději je důležité akorát sledovat počínání jejího otce Franka (Hynek Čermák).
Jen si to občas musí člověk uvědomit, že je hlavní postavou ona, když musí přetrpět laciné romantické miniscény s princem Krasoněm (ani nevím, jestli tam vůbec zmínili, jak se jmenuje) z vedlejšího panství, který za ní dolézá.

Po stránce děje a hereckých výkonů není film ničím unikátním. Že nejde o veskrze nezáživnou podívanou se starají hlavně postavy. Obzvlášť manželka Vivien a kastelán Josef.

Vivien je rodilá Američanka, která o aristokracii neví zhola nic a všechno se učí podle knížek o Lady Dianě.
Potud ok, jenže bohužel autoři se rozhodli, že z nějakého záhadného důvodu ji vyobrazí jako tu nejabsurdnější, nejdebilnější a nejvíc stereotypizovanou velkoměstskou husu pod sluncem.
Její postava a téměř všechny scény s ní jsou naprosto ubohé, tupé a smutně nezábavné. Vrcholem je vtípek, který pobaví snad jen vidláky z horní dolní, jak se rozhodne kachnu se zelím složit do hamburgeru (popravdě, takovou věc jsem nedávno jedl, dělají ji v Praze v bistru Grils v Karlíně a je to moc dobrý).

Naštěstí přesným opakem, který film hodně zachraňuje, je kastelán Josef.
Jeho prací je péče o návštěvníky a dělá vše proto, aby jich bylo co nejméně.
S ohledem na jeho uhlazené vystupování ve stylu Saturnina a syrový humor, jde asi o nejlepší postavu filmu.

Celkem kvalitně mu sekundují hospodyně v podání Elišky Balzerové, která filmu dává kus lidskosti a správce Pavel Liška, který zase a opět hraje idiota.

Když to vezmu z vrchu, film nevnímám jako propadák. Některé scény mne bavily a na konci filmu jsem se cítil příjemně odpočatý.

Bohužel ho ale nevnímám ani jako hitovku. Zápletka není nijak objevná, děj je příliš neatraktivní, aby diváka dokázal do sebe vtáhnout a některé scény ála Zdeněk Troška film sráží úplně.

Myslím, že na vánoce v televizi to bude docela dobrá podívaná. Peníze za kino si šetřete na něco jiného. Za mne tedy nějakých 9 hvězdiček ze 16.