Život
Závada není na vašem přijímači. Nesnažte se srovnat obraz. Vysílání teď řídíme my.
Nastavujeme obraz horizontálně.
I
V e r t i k á l n ě
Můžeme vás zaplavit tisícem různých vysílacích kanálů nebo rozvinout jen jeden obraz do křišťálového jasu.
A co víc, můžeme vám vytvořit vizi čehokoli, co je schopna pojmout vaše představivost. Příští hodinu budeme řídit všechno, co uvidíte a uslyšíte.
Poznáte bázeň a mystérium dosahujících z nejzazších hlubin vědomí až po Krajní meze.
Vítejte na ISS s aktuálně šestičlennou posádkou, která se zrovna pokouší zachytit sondu, vracející se z Marsu se vzorky půdy včetně pozitivního vzorku mimozemského života. Mikrobiologovi se podaří po několika pokusech jednobuněčný organismus přivést k životu. A nejen to, organismu se daří a roste, nabírá pohyblivosti a v momentě, kdy prokáže inteligenci, utrhne se ze řetězu a posádka nad ním ztratí kontrolu. Kdo znáte prvního Vetřelce, více, co se bude dít dál. Chytrá potvora, co vydrží všechno a postupně odrovnává jednoho člena posádky po druhém. Celkově film tedy viditelně nepřichází s ničím novým a ani po jiných stránkách (herecké, vizuální nebo zvukové) nemá čím zaujmout. Přesto je tu jedna věc, díky které stojí film za tu šanci. Tou je samotný závěr filmu, který jakoby vypadl ze scenáristického pera autorům seriálu Krajní meze. Na tento seriál vzpomínám strašně rád, už jen proto, že každý díl byl o něčem jiném a většina z nich měla poměrně originální konec. Doslova jsem se při titulkách radostí usmíval nad takto vzácným koncem.
(Závěr čtěte hlasem Radovana Lukavského) Jsme natolik hnáni touhou poznat, zda jsme ve vesmíru sami, až si přestáváme uvědomovat, že z takového poznání nemusíme vzejít jako vítězové.