Odyssea

Na začátek si dáme úvod pro ty, kteří nedávali pozor ve škole

(jako ten klučina, co v kině seděl vedle mě a z toho závěru byl úplně vyprdlej)

Za časů bohů, hrdinných náčelníků a králů neklidem zmítaná země zrodila hrdinu. Byl jím Odysseus, král ostrovního království Ithaky, který se vydal po boku šéfa krále Mykén dobýt městský stát Trója.
Ta dvě království se spolu hromadu let mydlila a celé tohle mydlení skončilo tak, že Odysseus v podstatě přečúral jeho obránce. Nasadil jim tam trojského koně a díky tomu celou Tróju vymydlili.
Když bylo po všem a všichni to zabalili domů, tak se Odysseus se svýma kumpánama rozhodli, že to vezmou zkratkou. Ta zkratka nakonec dopadla tak blbě, že se vracel domů dvacet let.
Zatímco on během té cesty zažil opravdu velké množství hodně divných a hodně špatných situací, doma na něj pořád čekala jeho manželka a v té době čtyřletý syn. A protože Odysseus byl přecijen král ostrova Ithaka, začalo si na jeho trůn dělat nároky poměrně velké množství jiných štramáků. A tihle týpci u paní Odysseový doma dvacet let v podstatě furt jenom chlastali a zevlili. Čekali, až se rozhoupe, uzná, že manžel už je asi fakt mrtvej a vezme si konečně někoho z nich jako novýho krále.
Jenže Odysseus měl tuhej kořínek a tak po dvaceti letech, co postupně přišel o celou posádku, ztratil paměť a nějaký čas i fetoval s místní kouzelnicí, se vrátil domů, všechno tam posekal, barák vyčistil a dopadlo to dobře.

A nyní k vám, kdo jste ve škole pozor dávali.

Pokud jste Iliadu a Odyseu měli rádi, tak tenhle film pro vás bude velká paráda. Protože Nolan si dal opravdu záležet, aby tam bylo úplně všechno, tak jak to v těch legendách máme rádi. Od trojského koně přes Kyklopa, Sirény, Kirké až po napínání luku a psa Argose.

A nejenom že je to tam všechno, ale většinou je to úplně úžasně popsané a vykreslené. Vím, že jsem ve škole přemýšlel třeba nad tím, jaké to pro ty vojáky muselo být, být zavřený tak dlouho v tom koni. Tady to Nolan hezky detailně popíše a ukáže. A dává to smysl.
Stejně tak scéna s Kyklopem a Sirénami je přesně taková, jak si ji člověk z těch legend představuje. A setkání s Kirké na mě udělalo asi úplně největší dojem, protože to je tak naturalisticky drsné, až se tají dech.

Samotná výprava celého filmu musela stát úplný nesmysl peněz, protože na ten film se strašně hezky kouká. Je tam hromada různorodých scenérií lodí, jejich vraků, měst a muselo to být strašně náročné to celé vybudovat.

Obsazení

O dobré herce, co by si chtěli v jeho novém filmu zahrát, určitě nemá Nolan nouzi. O to smutnější je, že jsou všichni takoví mdlí. Matt Damon je ok, Zendaya pořád jen divně čučí jak na práškách a naštěstí tady snad neřekne jedinou větu. Zase ten stejný výraz jako v Duně nebo Spidermanovi. Spiderman je zase Tom Holland. Tedy obráceně, Tom Holland už zase hraje mladýho blbečka. A tak bych mohl pokračovat.
Nepřekvapivě naopak nejlépe hraje Anne Hathaway. Ta hraje manželku Penelope zužovanou steskem po manželovi tak dobře, že je zralá na proplesk.
A samozřejmě Robert Pattinson, protože ten už zase hraje svého oblíbeného slizáka, tentokrát hlavního vtírku do královniny ložnice.
Navíc, co se castingu týče, je tam jedna slabina, kterou jim asi dokážu v kontextu děje celkem odpustit (není to Elliot Page, jeho role je úplně v pohodě).
Všichni už víte, že nejkrásnější ženu pod sluncem Helenu Trojskou zahrála Lupita Nyongo, která není nejkrásnější žena ani v místnosti, i když v ní je sama. Co dělá z téhle volby akceptovatelnou, je fakt, že se pohybujeme v období dvaceti let od situace, kdy její únos způsobil masakr dvou městských států, a prohrál ten, do kterého zdrhla před manželem. A ta holka za to očividně dostala pak pěknou bídu a je z toho pořád hodně v háji. Takže je asi jedno, kdo ji hraje a člověk s ní tak nějak soucítí.

Hlavní neduh

Když jsem tady načal negativa filmu, tak budu pokračovat, abychom se dostali k samotnému hodnocení, co si o tom celkově myslím.

Opět je to Nolan. Takže je to takové temné, syrové, poměrně neveselé vyprávění. Opět je to urputný rachot v místech, kde má být ticho, a ticho, kde má být zvuk. Nevím, co tomu člověku v dětství provedli, ale ten chlap vyloženě nenávidí hudbu. Scény, kde se děje úplně kulový, tak kvůli hudebnímu podkresu máte pocit, že tam zabijou hlavního hrdinu. A naopak tam, kde se láme děj, tak kakofonie běží, jako kdyby to byla ta nejzbytečnější scéna.

Ovšem největší zápor celého filmu, který si nechávám až na závěr, se mi celkem špatně popisuje. Nejhorší na Odysee je vlastně už jenom ten fakt, že je to Odysea. To, že víte, co tam bude následovat, že víte, jak to bude končit. To tomu filmu bere strašně moc na zajímavosti. Už z tohodle principu prostě nemůžete čekat, že uvidíte další Počátek nebo Interstellar. Tady prostě od začátku do konce víte, že ten Odysseus ten luk na konci napne a všechny ty zmetky postřílí.

Ve výsledku je to vlastně pořád jen zfilmovaná legenda, kterou tahle civilizace zná už tři tisíce let, a proto si ani neodnesete ani žádné pořádné morální ponaučení, protože tahle legenda prostě vznikla ještě dávno před Biblí a před potřebou vysvětlovat nějaké formy vyššího dobra.
Lidi v té době neměli žádnou představu pekla a nebe. Všechno dobré a zlé, co se všem děje, tak někde v pozadí definují nějací zahořklí kreténi, kteří mají tu moc pohybovat vodou, vzduchem a vším kolem a uklidníte je jen tak, že podříznete kozu, anebo svoji dceru hodíte ze skály.

Zase abych tomu úplně nekřivdil, tak závěrečné zamyšlení Odyssea nad vznikem trojského koně a vypálením Tróje je vlastně hodně zajímavé a je to pěkný nový úhel pohledu, který mi nikdy nedošel.

Závěr

Když to vezmu kolem a kolem, tak je to film, na který se opět moc hezky kouká. Nolan si umí dobře pohrát s tím, na co máte koukat a co není důležité. Není to ani příliš přecukrované, ani příliš drastické drama. Po vizuální stránce je to opět krásná práce. Děj vás neurazí, a když ho znáte a máte ho rádi, tak vás nadchne. U herců není moc o čem mluvit. A v podstatě celé tohle všechno dohromady tak nějak funguje fajn, ale zároveň si za měsíc už nebudete pamatovat, jaké to vlastně bylo.

A budete mít v hlavě už zase jenom tu starou legendu o chlápkovi, co se snaží dvacet let dostat z bitvy domů za ženou.