Čas

Možná, že by si po dvaadvaceti letech a jedenácti filmech mohl M. Night Shyamalan [emnaj šamalan] konečně sehnat nějakého zručného scénáristu, který by jeho téměř vždy velmi zajímavou mysteriózní myšlenku dokázal převést do dobrého scénáře, jež není plný děr, nesmyslů a zřejmých nelogičností.

Protože je to už 22 let, co natočil Šestý smysl a od té doby jdou jeho filmy víc a víc z kopce. Měl světlou výjimku před pěti lety s Rozpolceným, ale to bylo hlavně nedoceněným talentem famózního Jamese McAvoye a takového hereckého genia se ve snímku Čas rozhodně nedočkáte.

Ne, že by tu byla nouze o dobré herce, z těch známějších stojí za zmínku určitě Rufus Sewell, který si doktora magora stříhnul na jedničku a ostatní za ním ve ztvárnění zoufalců bez naděje taky nezaostávají, ale nějak to nestačí.

Nestačí ani přijít se zajímavým nápadem, kdy vezmete odlehlou pláž, na které všichni rychleji stárnou a nemohou se z ní dostat.

Aby to bylo alespoň ucházející, potřebujete, aby to dávalo víc smysl, aby bylo vysvětlené, kde se ta pláž vzala, nebo aspoň jak se o ní dověděli lidi.

Aby se hojila zranění rychleji vždycky a ne jen, když se to hodí do děje.

A taky by bylo fajn, že když lidi stárnou, tak ne skokově, ale postupně.

Že nikdo z nich není sirotek a asi by je někdo hledal, kdyby se dlouho nevraceli. Tím spíš, když mezi sebou mají známou hudební hvězdu.

Taky by bylo fajn... no, vyjmenovávat tady všechny důvody, proč je tenhle film ve výsledku tak vyhořelý a prázdný, strávím tu celé stáří.

Film Čas je mysteriózní drama se zvratem v závěru tak, jak to Shyamalan má ostatně vždycky. Akorát tady to ani ten závěrečný zvrat (ani ne tak moc nepředvídatelný) nespasí.