Naprostí cizinci

Tyhle druhy filmu mne, dá se říct, naplňují dobrým pocitem. Máte skupinu lidí zavřenou v jedné místnosti a všechno, co rozhoduje o kvalitě filmu, jsou jen herci a zápletka. Naprostí cizinci tohle zvládají opravdu skvěle a zjištění, že i v roce 2016 může vzniknout opravdu dobrý film, který není založený na efektech, výbuších, hrdinech nebo utrpení (fyzickém), je fakt super. Celý film se točí kolem skupiny přátel, kteří se rozhodnou jednu tradiční večeři osvěžit tím, že položí na stůl svoje mobily a budou veřejně číst, co jim na ty telefony přijde. Protože následující vývoj je celkem jasný, umíte si domyslet, že se to celé zvrhne v katastrofu. Dokonce se to zvrhne ve větší katastrofu, než si vůbec dokážete představit, ale víc vám prozrazovat nebudu. Rozhodně prozradím, že možná víc než průběh, mne naprosto dostal závěr, díky kterému je film víc než jen další adaptace Boha masakru (ikdyž ten je tedy taky boží - vážně, pusťte si buď film od Romana Polanského nebo si na to zajděte do Činoheráku, oboje je fakt skvěle zpracované). Dodal bych asi tohle. Pokud je váš vztah v pohodě, případně si potřebujete trochu zlepšit náladu z právě rozpadlého vztahu nebo jste prostě singl a jste s tím ok, tak si film užijete v klidu. Pokud přecijen nějaké tajemství máte a budete na tenhle film koukat se svojí drahou polovičkou, za žádnou cenu po tom telefonu nesahejte dokud film běží. Já vás varoval.