Matka!

Když jsem byl menší, tak si vzpomínám, že jsem koukal na talkshow s Halinou Pawlowskou (Banánové rybičky nebo něco ještě před tím) a ona tam občas vyprávěla o své rodině, že měli vždycky dveře otevřený. Dokonce podle toho natočili film Díky za každé nové ráno. Vždycky jsem si myslel, že to je jen povídačka pro pobavení, dokud jsem takové lidi nepoznal osobně. Lidi, co jim uprostřed noci přijde do bytu návštěva a oni je nejenom, že nevyhodí, ale dokonce je přivítají s otevřenou náručí. A o tom je první půlka filmu Matka! Přízemní a pořádkumilná Jennifer Lawrence bojuje s PMS a jen beznadějně přihlíží, jak si její volnomyšlenkářský manžel Javier Bardem zve do domu jednoho hosta za druhým a všem dovoluje, ať se chovají jako doma. Což se postupně zvrtne a zhroutí jak domek z karet. Řekl jsem si "Fajn, nebýt tohodle zvratu, asi by to byl pěkně nudný film". Celý děj se pak uklidní a v druhé půli všechno vlastně začne úplně znovu, jen s jinými hosty. Teď si tak říkám, že první půlku s Michelle Pfeiffer, Edem Harrisem a mladým Gleesonem ani není potřeba vidět. Tentokrát to ovšem neskončí jen tak. Celá druhá půlka filmu postupně graduje a je čím dál méně smysluplná, až v jeden moment je toho moc a vy jen sedíte s nepěkným šklebem ve tváři a v hlavě máte znechucené "Co to dop***le je?". Tady film končí a po něm vám zůstane pouze tahle myšlenka. Vůbec se nedivím, že vznikla řada fanouškovských spekulací, že to má být celé jakože parafráze na něco nadlidského. Jako jasně, věřte si tomu. Klidně to může být tak, že Lawrence je matka Příroda a Bardem lidstvo, které ji ničí. Nebo je Lawrence Bůh, Bardem jeho milovaný syn Ježíš (nebo Mohammad, jak chcete), kvůli kterému se lidi pak začnou navzájem zabíjet. Může to být klidně životopis Ivety Bartošové, kde Lawrence je chudák Bartošová a Bardem má být Pepa Rychtář. Je to prostě jedno. Ať tak či tak, je to jen blbost.