Alita: Bojový anděl

Když šel do kin před dvěma lety Ghost in the Shell, byl jsem docela plný očekávání, protože šlo o hranou adaptaci anime s obrovským hollywoodským rozpočtem, efekty CGI a velkou hvězdou v podobě Scarlett Johannson v hlavní roli.

Protože byl výsledek nic moc (jak se ostatně můžete dočíst v recenzi), úplně jsem tedy přestal věřit tomu, že by západní filmoví tvůrci mohli úspěšně promítnout kouzlo Japonského anime a pustil jsem tuhle možnost z hlavy.

Probral jsem se až před nedávnem, když se prokeclo, že o další pokus se pokouší sám Robert Rodriguez tentokrát u mangy jménem Gunnm.

Režisér, který je na jednu stranu magor, co s Tarantinem točí filmy jako Grindhouse: Planeta Terror, Od soumraku do úsvitu nebo Machette, na stranu druhou režisér, který má obrovské zkušenosti s dětskými velkofilmy komplet v CGI (série Spy Kids) a nebo pokročilým propojením animace a reálného hraní v SinCity. A co je nejdůležitější, když má dobrou předlohu, umí z toho vytěžit zlato.

A ve výsledku je vidět, že svoje zkušenosti v Alitě plně zúročil.

Alita: bojový anděl se odehrává v roce dva tisíce šestset něco. Země má za sebou válku s Marsem, kdy z celého lidstva zůstalo zachováno jediné město.

Tohle město se vznáší kilometry nad zemí a pro lidi, žijící v jeho stínu je město takovým rájem, kam si každý přeje se dostat. Kdo jste viděli Elysium, jde o naprosto ten samý koncept.

Lidstvo, nebo tedy to, co z něj zbylo, je plně sžito s technologií augmentací, lidi tedy mají často umělé ruce nebo nohy nebo celé tělo, umožňující jim být rychlejšími nebo silnějšími.

A do toho přichází Alita, kyborg, kterého rozbitého najde na smeťáku Doktor Ido (Christoph Waltz). Neví kdo je, ani kým byla, jen se postupem času dovídáme, jak se tak vydává do světa za nabytím vzpomínek, že není jen tak obyčejnou okatou panenkou na hraní.

Samotný děj po zkouknutí dalších zvratů moc originalitou nepřekypuje.
O to zajímavějším je zpracování, kombinující skutečné herce a hromady animací dělaných na počítači. Vše je vyrobeno ostře, není to zbytečně přebarvené a animace není chaotická, aby zakrývala slabiny. Ve filmu se kombinuje to, co Rodriguez umí za ty roky nejlépe, špičkovou práci s CGI, přehledné a poutavé akční sekvence a to vše provázané s živými herci.

Když si vezmu, že film má 122 minut a uteče, jako by měl tak 30, navíc má celkem neokoukaný konec, tak musím říct, že Alita je oku lahodící akční film, který stojí za shlédnutí.

A Rodriguez opět dokazuje, že má talent od pánaboha. Takhle mají adaptace Anime vypadat.